Ukrajina země krásná i drsná část 2

Ukrajina země krásná i drsná část 2

Kategorie

Příroda

Oblast

Evropa

Popis

Hranice jsme projeli a mně opět autobus vykopl... Užgorod, město krásné. První co jsem potkal byl úžasný pán, který mi nabízel zcela jistě výhodný kurz na výměnu peněz.

  • Článek
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Hranice jsme projeli a mně opět autobus vykopl... Užgorod, město krásné. První co jsem potkal byl úžasný pán, který mi nabízel zcela jistě výhodný kurz na výměnu peněz. Ale já raději zajdu do směnárny. Najít jí mi nedělalo problém, stačilo se ohánět slovy jako: „Peníze, money, check...!“ A hned jsem tam byl, Proměňuji část ze svých dolarů za ukrajinské hřivny. Nemohl jsem si je vyměnit jinde, protože tuto „tvrdou“ měnu v Praze ani neměli a co hůř, její název se naučili až ode mne!

    Po návratu zpět na autobusové nádraží jsem si svou „plynulou angličtinou zakoupil lístek do Rachivu. Po přečtení mně trochu vyděsilo, jak zde říkají místním autobusům „STRACHUVAGÓN“.

    Ukrajina - ilustrační foto

     

    Naplnilo mne to pocitem bezpečí a tak jsem do něj usedl. Po cestě jsem odháněl žebrající děti, které chtěly zbytek mojí, již zteplalé, Coly. Nedal jsem se a odehnal jsem je česky, anglicky, rusky a pak svým vlastním imaginárním jazykem skládající se z různých posunků a skřeků. :)

    Jízda autobusem mne nikdy moc nebavila, a tak zase upadám do hibernace. Vstanu až když uslyším ránu, jako výstřel. Všímám si, že to Zilu před námi prasklo kolo. Doma by všichni zakřičeli „ty vole!“ a pak nehodu decentně objeli. Tady se všichni začali smát a zpomalili, aby mohli nehodu ještě decentněji objet, ale řidič se ujistil, že jsou všichni v pořádku. Na Ukrajině si život užívají dle hesla: „Když nejde o život jde o prd.

    U hospody, kde si řidič dává jedno vychlazené pivo, jsem si všiml příjezdu autobusu s dětmi. Školní autobus, asi. Odjezd byl ale trochu šokující, když celá třída začala svůj autobus vytlačovat a po nastartování zajásali a naskákali dovnitř. Dopíjím Colu.

    Po příjezdu do Rachivu a dlouhém pátrání po rodině, která mi má předat klíče od horské chatičky, jsem je na večer našel. Přivítali mně se vskutku otevřenou náručí a pohostili mne tak, jak by to ani doma neudělali. Bylo několik chodů jídel, ale co to bylo a jak to chutnalo to bohužel říct nemohu, protože bylo i několik chodů Vodky... „Horivky“ jak jí tam říkali. Rána bývají vždy drsná, ale tohle bylo vskutku tvrdé. Alex, můj hostitel, jezdí do čech jako dělník, ale když se z výplatou vrátí domů, je tak trochu lepší vrstva, postavil celý nový dům s betonovými základy a splachovacím záchodem, prostě luxusní Rachivské obydlí.

    Věta: „Čím se večer zkazíš, tím se ráno naprav!“ ve mně doteď ještě vyvolává dávivý reflex.

    Ale dorazili jsme k horské chatě, cesta byla opravdu dlouhá a opravdu strmá. Kopec byl tak prudký, že když jsem se zastavil a natáhl ruku před sebe dotýkal jsem se již země, po které brzo půjdu.

    Chata byla jen chata, voda byl nedaleký pramen, záchod byl všude okolo, nebo sousedovic budka, který svolil ke sdílenému užívání. A vaření byl daleký les a spousta nanošeného dříví. Paráda!

    První den jsem se už nezmohl na nic a tak jsem jen něco málo vybalil a ochutnal jsem Ukrajinský chléb koupený ještě ve městě, byl výborný. Nejlepší na něm bylo, že i sedmý den chutnal pořád stejně.

     

    Ukrajina - ilustrační foto


    Byl jsem Alexem varován, ať si dávám pozor na starou bláznivou babku, která chodí po hřebenech hor s krávou. No neuměl jsem si představit nic lepšího než samotu s bláznivou babkou. Ráno jsem vyrazil do vzdálených lesů a hned po kilometru potkávám starou babičku jak venčí svoji kravičku. Pozdravím a zapovídáme se. Varuje mne před šílenými lidmi z města. Super! V lesích mi bylo nápadné obrovské, pardon mou upřímnost, lejno! Které zvíře je tím pověstné? Medvídek! Obracím se a vracím se do chatky, musím si uvařit. U chatky na mne čeká návštěva. Alex. O babce se nezmiňuji, ale opatrně se ptám na medvědy. „Kdepak medvědi, tady žádný nejsou...“ oddechuji si „...ty jsou až támhle v tom lese!“ tuhnu!

    Vděčnost za návštěvu a přinesenou vodku projevuji tím, že nezvracím.

    Mám čas na rozjímání. Ukrajina je krásná zem. Hory jsou sice nízké, ale na rozdíl od jakýchkoliv hor, které jsem do této doby viděl, jsou panenské, nejsou na nich horské chaty ani turistická centra. Většinu jich pokrývá vysoká seschlá tráva a trochu vrchů zas les s bručouny. Město pode mnou je malé a táhne se mezi horami podél řeky. Krásné!

    Další den vyrážím na druhou stranu od lesů do vysoké trávy. Nikdo nikde. Až po dlouhém putování přicházím k domu, ke kterému nevede žádná cesta. Procházím s úžasem okolo až z domu vyběhne starý pán a začne na mně hrozně křičet... Asi mu šlapu po poli, nebo co. Snažím se mu rozumnět.

    „Haďucha! Tam jsou haďucha!“ Nemusím být nijak dobrý lingvista abych to přeložil! „Pojď sem!“ Jdu tam! 

    .........

    Pokračování příběhu:

    Ukrajina - země krásná i drsná (3.část)

     

    První část příběhu: 

    Ukrajina - země krásná i drsná (1.část)

    Další cestopisy

    Zobrazit vše
    podívejte do ZOO v Lešné u Zlína

    podívejte do ZOO v Lešné u Zlína

    Nikdy nechodím do ZOO, ale tentokrát tu byl nápad, poznat okolí Zlína a proč se tedy konečně nepodívat do této ZOO. A bylo to zajímavé zjištění. Nejen krásné ZOO, ale stojí tu uprostřed i hodně krásný zámek, který je uvnitř obložený dřevem.

    Lovoš

    Lovoš

    Lovoš-šli jsme po značce nahoru a poskytl se nám nádherný výhled

    Hrad Kokořín, hrad Trosky a prachovské skály

    Hrad Kokořín, hrad Trosky a prachovské skály

    Vzpomínka na rok 2006, kdy jsme s přáteli putovali od hradu Kokořín po hrad Trosky a navštívili Prachovské skály a dvoudenní výlet ukončili v Jičíně. Více informací je na mém webu www.cestotipy.cz .

    Kokořínsko

    Kokořínsko

    Na Kokořínsko jsem jela už podruhé, je to nádherný kraj, plný skal, údolí, hlubokých lesů, roklí. Během 11 dnů jsme prochodily spoustu nádherných míst-Kokořínský důl, vesnice Kokořín, Hradsko, údolí Kočičina, Nedamy, Klemperka,Klácelka, Harfenice, Čertovy hlavy,Jestřebické pokličky, kostnice Mělník

    Výprava do Podchřibské krajiny

    Výprava do Podchřibské krajiny

    Výprava na jih Moravy do Vracova, Bzence, Osvětiman a Stupavy. V jednom dni viděti sníh a pučící jaro, vinné sklepy a lyžařské sjezdovky a pak i to jak se srocují vrány k odletu do dalekých krajin. To vše objevíte v této vzpomínce. Více fotek z cesty objevíte na mém webu www.cestotipy.cz .