Zpívající fontána se nachází v Královské zahradě Pražského hradu před Letohrádkem královny Anny. Tento letohrádek, zvaný též Belvedér, nechal postavit císař Ferdinand I.Habsburský pro svou manželku Annu Jagellonskou.
V roce 1562 se rozhodl ještě před letohrádek přistavět fontánu. Návrhem byl pověřen císařův dvorní malíř Francesco Terzio z Bergama. Podle jeho nákresů pak vytvořil řezbář Hanuš Peysser dřevěný model fontány. Samotné odlití fontány provedl přední pražský zvonař a kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, který je také autorem největšího českého zvonu Zikmundu s dolním průměrem 256 cm umístěného v chrámu svatého Víta.
S formou pro odlití fontány mu pomáhal tovaryš Wolf Hofprugger a mistr Vavřinec Křička, jenž vytvářel jednotlivé figury.
Z důvodu finančních neshod i nedostatku materiálu se výroba fontány protáhla a osazena před letohrádek byla až v roce 1568. Toho už se bohužel nedožil císař Ferdinand I., který zemřel v roce 1564.
Ke zprovoznění fontány došlo v roce 1574, kdy byl k ní teprve dokončen přívod vody. Toho se už pro změnu nedožil Tomáš Jaroš.
Renesanční fontána je odlita z bronzu a váží kolem 5 tun. Skládá se ze dvou nad sebou umístěných mušlovitých nádrží spojených sloupem.
Vyniká bohatou figurální výzdobou znázorňující nejen bájné postavy.
Vrcholek fontány zakončuje postava hrajícího dudáka.
Voda tryská z lidských a zvířecích hlav a při jejím dopadu na kovovou mísu vytváří jakési tóny, kvůli kterým se jí říká Zpívající fontána. Nejlépe je to slyšet, když se přiloží ucho zespodu k bronzové míse.
Přístup do areálu Letohrádku královny Anny a tedy ke Zpívající fontáně je přes zimu v době od listopadu do března pro veřejnost uzavřen, stejně jako přívod vody do fontány. V ostatních měsících je vstup volný a zcela zdarma.
