Na jižním úpatí vrchu Petřín v Praze na Smíchově, v místě někdejších vinic, se nachází velkolepý novorománský klášterní komplex sv. Gabriela. Upoutá hned na první pohled, neboť tak trochu připomíná pohádkový hrad.
V historické literatuře se o něm příliš nepsalo, důvodem mohl být svérázný jakýsi pseudorománský příliš neuznávaný sloh kostela sv.Gabriela.
Zakladatelem opatství sv.Gabriela byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková, která se rozhodla založit první ženský konvent benediktinek beuronské kongregace v Praze. Na jeho výstavbu věnovala své jmění v hodnotě 1 milionu korun. Bohužel se nedožila ani položení základního kamene v roce 1888.
Komplex budov byl dostavěn v roce 1891 a vysvěcen pražským arcibiskupem kardinálem Františkem Schönbornem. Výzdoba vnitřních prostor probíhala ještě do roku 1917. Svými malbami tkz.beuronské školy se na ní podílela skupinka výtvarníků kolem německého malíře, sochaře, architekta a řeholníka Petra Desidera Lenze.
Hlavní vchod do klášterního komplexu je z ulice Holečkova.
Naproti němu je v průčelí portál zdobený dvěma trůnícími sochami patronů benediktinského řádu.
Vpravo od něho stojí kostel sv.Gabriela zasvěcený Zvěstování Panně Marii s dvojlodní bazilikou a polokruhovým presbytářem.
Mezi apsidou a vedlejší lodí vystupuje 43 metrů vysoká věž.
První konvent benediktinek přišel do sv.Gabriela z opatství Nonnberg v Salzburku v roce 1889. Setrvaly zde až do roku 1919, kdy začaly vznikat po osamostatnění Československa (1918) protiněmecké a protikatolické nálady a tak se rozhodly raději odejít zpět do Rakouska.
Řád prodal klášter i s kostelem Československému ministerstvu pošt a telekomunikací s podmínkou, že kostel bude nadále využíván k bohoslužbám.
Podmínka je doposud plněna a v kostele sv.Gabriela se konají každou neděli od 11,15 bohoslužby.
V roce 1933 bylo do klášterního komplexu sv.Gabriela přemístěno z budovy Karolína Univerzity Karlovy poštovní muzeum.
Vydrželo zde až do roku 1988, kdy bylo přestěhováno na jeho současné místo k Novomlýnské vodárenské věži na Novém městě.
Klášterní budovy byly upraveny pro administrativní účely České pošty, která zde sídlí. Do těchto prostorů ale veřejnost nemá přístup.
