Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál

Kategorie

Technické památky

Oblast

Šumava

Nejbližší město

Volary

Popis

Schwarzenberský pavební kanál je unikátní technické dílo nacházející se na území české a rakouské části Šumavy.

  • Článek
  • Jak cestovat
  • Praktické
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Schwarzenberský pavební kanál je unikátní technické dílo nacházející se na území české a rakouské části Šumavy. Kanál navrhl lesní inženýr schwarzenberského panství Josef Rosenauer. Na projektu pracoval od roku 1775 do roku 1779. Jeho hlavním cílem bylo propojení povodí Vltavy a Dunaje a umožnit tak dopravu palivového dřeva, které bylo v té době hlavním energetickým zdrojem, co nejrychleji a nejlevněji až do Vídně.

    Schwarzenberský plavební kanál

    Schwarzenberský kanál se stavěl ve dvou etapách. První etapa probíhala v letech 1789-1793, při níž vznikl 39,9km dlouhý umělý kanál. Rosenauer dokonale využil všech přírodních zdrojů vody pospojováním stékajících potoků z šumavských svahů do koryta kanálu o průměrné šířce 2m a hloubce 1m. Kanál prakticky kopíroval vrstevnici s průměrným spádem 2,5mm na metr délky.

    Schwarzenberský plavební kanál

    Druhá etapa výstavby tkz. „Nového kanálu“proběhla až o 17let později, v letech 1821-1822, ale již bez Josefa Rosenauera, který v roce 1804 zemřel.

    Schwarzenberský plavební kanál

    Schwarzenberský plavební kanál začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí a pokračuje přes Jelení a Zvonkovou na území Rakouska. Bližší seznámení s touto technickou památkou poskytuje naučná stezka, na které se v sezóně v určitých termínech názorně ukazuje, jak probíhalo tehdejší splavování dřeva.

    Schwarzenberský plavební kanál

    Naučná stezka je dlouhá kolem 9km a začíná asi 400m nad parkovištěm v Jelení. U rozcestí několika turistických cest je vystavěný Horní portál Schwarzenberského kanálu s věžičkami v novogotickém slohu.

    Schwarzenberský plavební kanál

    To je místo, kde oproti původním plánům byl prokopán pod povrchem 389m dlouhý tunel pro průchod kanálu.

    Schwarzenberský plavební kanál

    Ve své době to byl vůbec první plavební tunel ve střední Evropě.  Projít se ale nedá, po několika metrech je vchod osazen mříží.

    Schwarzenberský plavební kanál

    Kdo nepůjde od Hornímu k Dolnímu portálu po značené cestě, ale vezme to přímo lesem nad tunelem, uvidí další 2 zajímavé stavby, které jsou součástí kanálu.

    Schwarzenberský plavební kanál  Schwarzenberský plavební kanál

    Tunel ústí u parkoviště v Jelení Dolním portálem, na kterém je vytesaný letopočet 1823, což je rok dokončení celé stavby kanálu.

    Schwarzenberský plavební kanál

    V Jelení v chalupě č.13 je možné vidět expozici věnovanou historii Scwarzenberského plavebního kanálu. Zajímavý je zejména model celého území s jednotlivými lokalitami, které se po zmáčknutí tlačítka rozsvěcují. Vodní toky modře a ostatní červeně. Vstupné je zde dobrovolné. Lze si tu zakoupit pohledy a sběratelé mají k dispozici razítko.

    Schwarzenberský plavební kanál

    Odtud se pokračuje cestou podél plavebního kanálu, která je bezbariérová, takže vhodná úplně pro všechny.

    Schwarzenberský plavební kanál

    Občas je kanál „zpestřen“ malými jezy. Právě při pohledu na ně si člověk řekne, co když se při plavení dřevo v kanále nějak vzpříčilo. Kvůli tomu a ještě dalším věcem bylo zaměstnáno po trase na 300 dozorců. Dalších asi 40 lidí se najímalo na vhazování dřeva do kanálu. Při vytahování dřeva v Neuhausu bylo zase potřeba dalších 350 pracovníků.

    Schwarzenberský plavební kanál

    Zajímavým místem naučné stezky je také Rosenauerova kaplička, nacházející se v místě křížení kanálu s Jezerním potokem, kde je názorně vidět využití vody z přírodních zdrojů pomocí dřevěného koryta.

    Schwarzenberský plavební kanál

     O dřevěné kapličce pojmenované po staviteli kanálu Josefu Rosenauerovi je napsáno více v samostatném výletu (http://www.fototuristika.cz/tips/detail/649).

    Rosenauerova kaple

    Stezka pak pokračuje k akvaduktu u rozcestníku Rossbach, kde se kříží mimoúrovňově Koňský potok s  plavebním kanálem a dále k Raškovu, což je část obce Nová Pec.

    Po roce 1870 poptávka po palivovém dřevu neustále klesala. Důsledkem toho bylo v roce 1891 zastavení dodávek do Vídně. Celý kanál byl využíván ještě do roku 1916. Poté už pouze v některých úsecích, především na Želnavském smyku, až byl v roce 1962 provoz zcela zastaven. Kanál pak několik let chátral.

    Schwarzenberský plavební kanál

    V roce 1963 byl prohlášen za nemovitou kulturní památku technického významu. Od 80 let minulého století se Schwarzenberský kanál začíná rekonstruovat a opravy probíhají postupně až do dnešní doby. Podél téměř celého kanálu vede dobře udržovaná lesní cesta vhodná v létě pro cyklisty a pěší a v zimě pro běžkaře.

    Další výlety v okolí

    Zobrazit vše
    Vítkův hrádek – vyhlídková věž

    Vítkův hrádek – vyhlídková věž

    Donjon zříceniny hradu Vítkův hrádek je upraven jako vyhlídková věž. (Vítkův hrádek – viz předchozí výlet.) Poskytuje návštěvníkům kruhový výhled na celé blízké i vzdálené okolí. Hrad je chráněn jako kulturní památka České republiky.

    Obelisk Friedricha Nitsche

    Obelisk Friedricha Nitsche

    V lesním porostu na úbočí Martinkovského vrchu jižně od Vyššího Brodu stojí na vyvýšenině v nadmořské výšce 787 m obelisk Fridricha Nitsche, bývalého starosty Vyššího Brodu.

    Zavlekov – zřícenina tvrze

    Zavlekov – zřícenina tvrze

    Zřícenina staré tvrze stojí na skalnatém ostrohu v obci Zavlekov na Klatovsku v Plzeňském kraji při silnici spojující Klatovy a Horažďovice Dochovaly se vysoké zdi s okrouhlou baštou s gotickým portálem ve výši prvního patra.

    Mařský vrch - rozhledna

    Mařský vrch - rozhledna

    Přibližně 4 km severovýchodně od Vimperka se nachází obec Svatá Maří. Zhruba 1,5 km nad touto obcí se vypíná Mařský vrch. Na jeho vrcholu stojí rozhledna s kaplí sv. Václava.

    Sušice – starý židovský hřbitov

    Sušice – starý židovský hřbitov

    Starý židovský hřbitov v Sušici se nachází v ulici Příkopy, na levém břehu říčky Volšovky, která se za jezem Na Fufernách vlévá do Otavy. Hřbitov přiléhá k tehdejším městským hradbám.