Rozhledna se nachází v nádherné oblasti Labských pískovců na nejvyšší stolové hoře u nás, Děčínském Sněžníku. Patří vůbec k nejstarším rozhlednám na území ČR. Byla postavena v roce 1864, ale původně za úplně jiným účelem.
V polovině 19.století znamenala stolová hora Děčínského Sněžníku významný bod v krajině, čehož chtěly využít tehdejší tři evropské státy – Rakousko, Sasko a Prusko. Proto v roce 1862 požádal vídeňský kartografický úřad majitele děčínského panství, hraběte Františka Thuna, jestli by na vrcholu Sněžníku nezřídil triangulační bod pro zeměměřičské účely. To znamenalo vykácet celý vrchol nebo tam postavit dřevěnou vyměřovací věž.
Hrabě to však vyřešil jinak. Od drážďanského architekta Hänela si nechal navrhnout a posléze i postavit kamennou věž, která splňovala nejen základní kritéria vyměřovací věže, ale současně šlo i o estetické dílo v duchu tehdejšího alžbětinského stylu ukončené vyhlídkovým ochozem.
Svou funkci plnila věž velice krátce, a to do roku 1866, kdy vypukla prusko-rakouská válka. Bez zájmu ovšem nezůstala. Výborná poloha věže s nádhernými výhledy do krajiny lákala čím dál více návštěvníků. A tak jim pracovník starající se o tuto stavbu za mírný poplatek umožňoval výstup na vyhlídkový ochoz.
To se za chvilku rozkřiklo a začalo se sem sjíždět stále více lidí. Z vyměřovací věže se stala rázem atraktivní rozhledna. K ní se ještě přistavěl malý hostinec, aby se měli návštěvníci kde občerstvit.
Významnou událostí pro rozhlednu byl také rok 1936, kdy se podařilo ze Sněžníku, poprvé na našem území, zachytit televizní signál z berlínského vysílače a přinést informace z právě probíhajících Olympijských her v Berlíně.
Nejkratší cesta na rozhlednu vede od křižovatky asi kilometr před obcí Sněžník, kde je velké placené parkoviště s restaurací. Odtud je to asi 2 km po červené značce stále do kopce.
Zpočátku se jde po asfaltce. Poté z ní červeně značená cesta uhýbá vpravo do terénu. Jde se březovým lesíkem, po kamenité cestě lemované balvany a čím více se přibližujete vrcholu, tím se odkrývají ze skalnatých okrajů stolové hory nádherné výhledy do krajiny.
Pak se již přichází k rozhledně připomínající svým vzhledem šachovou figurku z okraje šachovnice.
Vypíná se do výše 33m a vede na ní 173 schodů. Určitě stojí za námahu vyjít na vyhlídkový ochoz.
Pro lepší orientaci slouží na každé ze světových stran popisky s jednotlivými viditelnými cíli.
Daleké výhledy umožňují vidět například České středohoří, Krušné hory, Lužické hory nebo Krkonoše. Z jednotlivých cílů třeba Bezděz, Ještěd, Říp a spoustu dalších, záleží hodně i na dobré viditelnosti.
Pokud jste vyčerpaní a potřebujete doplnit tekutiny, lze se občerstvit ve zdejší restauraci s možností posezením na venkovní zahrádce nebo i na okraji skal s výhledem na Děčín.
Ještě před cestou zpět se lze vydat pár stovek metrů vpravo za rozhlednu po vyšlapané cestičce. Není to místo turisty moc navštěvované a tady si lze opravdu vychutnat zdejší téměř nedotčenou přírodu.
Pokud jste přišli k rozhledně po červené, zpátky se naopak vraťte po neznačené asfaltce. Cesta vede mezi smrky a tu a tam jsou v trávě vidět malá jezírka.
Nesmíte ani vynechat Drážďanskou vyhlídku s nádhernými výhledy do krajiny, především na německou stranu. Při dobré viditelnosti jsou vidět v dáli i Drážďany.
a mapka na závěr
