Ještědský hřbet - z Výpřeže na Mazovu horku

Ještědský hřbet - z Výpřeže na Mazovu horku

Kategorie

Hory, skály, kopce

Oblast

Jizerské hory, Ještěd a Frýdlantsko

Nejbližší město

Liberec

Nadmořská výška

1012 m n. m.

Popis

Během výletu navštívíme velké množství skalních výchozů v přírodní památce Terasy Ještědu, podíváme se na vrchol této překrásné hory, napijeme se z mnohých křišťálově čistých lesních studánek a dokonce uvidíme i menší vodopád v bývalém lomu

  • Článek
  • Jak cestovat
  • Praktické
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Na výlet vyrazíme z Výpřeže (Tetřevího sedla, 769 m n. m.) - nejvyššího bodu silnice mezi Libercem a Světlou pod Ještědem. Zde můžeme nechat na placeném parkovišti auto nebo si sem zajet autobusem.

    Odtud se vydáme po žluté turistické značce ke Kamenným vratům (cca 1 km). Kamenná vrata jsou podle mnohých nejkrásnějším skalním výchozem na celém Ještědském hřbetě. Jedná se o skalní zeď, jež je budována světle šedým kvarcitem. Zeď je asi 16 m dlouhá, až 3 m široká a na údolní straně až 8 m vysoká. Ve zdi se vytvořila rozsedlinová skalní brána o velikosti cca 1 x 3 m.

    Kamenná vrata

    Odtud budeme pokračovat po žluté značce (další cca 1 km) k Červenému kameni. Vlastní skála se nachází asi 100 m od turistického rozcestí. Červený kámen je nejvýraznější kvarcitový výchoz na jz svahu Ještědu o délce cca 250 m. Plochy puklin na zdejší skále jsou pokryty vrstvami červených oxidů železa - odtud název Červený kámen. Mrazové sruby a suťová pole zde vytvořená vznikla mrazovým zvětráváním především v dobách ledových. Z vrcholové skály se nabízí překrásný pohled na vrchol Ještědu i krajinu Podještědí.

    Červený kámen

    Další cesta nás zavede k mohyle letců. K té se dostaneme asi po 0,5 km po červené značce (směr na Ještěd). Mohyla letců nám připomíná místo, kde 20.8.1948 havaroval dvoumotorový Siebel při letu z Prahy do Liberce. Chybná navigace tenkrát navedla stroj přímo přes Ještěd, kde v husté mlze narazil do hřbetu. Všech 5 cestujících zahynulo.

    Mohyla letců

    Nyní už budeme stoupat na samotný vrchol Ještěd - viz výlet Ještěd. Dominanta širokého okolí, ze které se otevírá jeden z nejlepších výhledů v ČR. Velmi zajímavé je navštívit toto místo v době zimních inverzí, kdy se nad českou kotlinou vytvoří hustá nízká oblačnost.

    pohled na inverzní oblačnost z vrcholu Ještědu

    Z vrcholu můžeme zhlédnou mnohé ze skalních výchozů na jeho svazích - např. tzv. Walliský hřbet (Vířivé kameny).

    Walliský hřbet

    nebo hned pod vrcholem stojící osamělou, asi 10 m vysokou kvarcitovou skálu zvanou Krejčík.

    Krejčík

    Z Ještědu se vydáme po červené značce na Ještědku. Naše cesta bude pokračovat na Pláně pod Ještědem. Můžeme si vybrat ze dvou cest. Po červené značce to je z Ještědky na Pláně p. J. asi 2 km. Cesta jde po hřebeni a prochází kolem až 7 m vysokých Kozích skal.

    Kozí skály

    A dále i kolem skalního útvaru Skalky, které jsou až 10 m vysoké.

    Skalky

    Z Ještědky se však také můžeme vydat po modré značce, která nás asi po 1 km (místy prudký sestup) dovede na asfaltovou silničku, po které to je na Pláně p J. 1,5 km (zároveň žlutá značka). Kousek od místa, ve kterém modrá značka přichází na asfaltovou silničku, se nachází pramen Lesních panen - dějiště povídky K. Světlé ,,Lesní panna".

    pramen Lesních panen

    Několik desítek metrů od něj (pod turistickým rozcestím) se nachází další studánka - Frantina.

    studánka Frantina

    Nyní pokračujeme po silničce na Pláně p. J. Po několika stovkách metrů si po levé straně všimněme dalšího kvarcitového skalního výchozu - Machovy skály. Ta je asi 23 m dlouhá, 7 m široká a vysoká 13 m. 

    Machova skála

    Kousek od ní (na druhé straně silničky) stojí další skála, ze které se otevírá pěkný výhled do kraje. Dále po silničce se už dostaneme na Pláně p. J., kde se můžeme občerstvit v restauraci.

    Pláně pod Ještědem

    Z Plání p. J. pokračuje naše cesta po zelené značce na Vápenici (711 m n. m.). Z ní se nabízí krásný výhled na Světlou pod Ještědem - vsi proslavenou především spisovatelkou Karolínou Světlou. 

    Pod vrcholem Vápenice se také nacházejí dvě navzájem se křížící puklinové jeskyně, jež nesou název Liščí díra a Křížová a jsou celkem asi 25 m dlouhé. Vstup do jeskyní je zabezpečen železnými mřížemi.

    vstup do jeskyně na Vápenici

    Vápenice je také paleontologicky významná lokalita (opěrný stratigrafický profil). Na vrcholu se nachází vápencový skalní výchoz.

    vápence na Vápenici

    Z Vápenice budeme po zelené značce pokračovat. Několik desítek metrů od rozcestí Vápenice se kousek od značené cesty nachází menší studánka U Frajvelichů.

    studánka U Frajvelichů

    Od ní půjdeme dále po zelené značce až k pramenu Padouchovského potoka. Jedná se o krasovou vyvěračku ze zdejších devonských vápenců.

    vyvěračka nad lomem Velká Basa

    Potůček, který zde vzniká po několika desítkách metrů padá v podobě asi 8 m vysokého vodopádu do bývalého vápencového lomu Basa, kde se ztrácí v suti (ponor). Kromě období tání v jarních měsících má však vodopád velmi malý průtok.

    vodopád v lomu Velká Basa

    Kousek odtud (zelená značka) se nacházejí další bývalé lomy - Velká Basa a Malá Basa. V nich leží další jeskyně. V lomu Velká Basa to je jeskyně ve tvaru propasti o hloubce 21 m a délce 36 m. V sousední Malé Base je jeskyně hluboká 12 m. Vstupy do jeskyní jsou zabezpečeny mřížemi. Lokality jsou paleontologicky velmi významné a jsou také zimovištěm velkého množství netopýrů.

    vstup do jeskyně v lomu Velká Basa

    Po zelené značce budeme pokračovat dolů do osady Padouchov a dále až do Jiříčkova, kde se nachází autobusová zastávka.

    Budeme-li mí ještě čas a sílu, můžeme se podívat na Mazovu horku (od autobusové zastávky v Jiříčkově po zelené značce cca 1 km). Mazova horka je zalesněný, 569 m vysoký vrchol tvořený třetihorními čedičovými horninami. Ty jsou odolnější před erozí než okolní druhohorní sedimenty (pískovce, slínovce atd.) a proto byly z okolí vypreparovány v podobě různých elevací (podobně vznikly vrcholy v Českém Středohoří). Pod Mazovou horkou se nachází další dějiště románu K. Světlé - Skalákovna. Jedná se o skalní obydlí vytesané v druhohorních kvádrových pískovcích, které bylo obydleno až do roku 1897.

    Skalákovna

    A jsme u konce výletu. Nutno podotknout, že z hlediska fyzickogeografického se jedná o výlet nesmírně zajímavý. Na své si zde přijde geolog (přechod z Ještědského krystalinika s ordovickými kvarcity či devonskými krystalickými vápenci do České křídové tabule prostoupené třetihorními intruzemi...), geomorfolog (kryoplanační terasy, mrazové sruby, suťová pole, jeskyně...), hydrolog (hranice dvou úmoří, pramenná oblast, vyvěračka, ponor...) atd. Výlet je však vhodný pro každého. Každý si z něho odnese něco jiného, jedinečného, neopakovatelného...

    Další výlety v okolí

    Zobrazit vše
    rozhledna Čihadlo u Všelibic

    rozhledna Čihadlo u Všelibic

    Vylézt na rozhlednu Čihadlo u Českého Dubu je pořádný adrenalin…

    Rozhledna Smrk v Jizerských horách

    Rozhledna Smrk v Jizerských horách

    Pojďte, vylezeme na Smrk ... nebojte bude to sice vysoko, ale pěšky

    Obří sud na Javorníku

    Obří sud na Javorníku

    Nedaleko Liberce se znovu narodil Obří sud.

    Výlet za křehkou krásou Fuchsií …

    Výlet za křehkou krásou Fuchsií …

    Pravidelná letní výstava v Liberci představuje na 1300 druhů fuchsiíí... je to krásná podivaná

    ŠOLCÁK - rybník plný žabí lásky

    ŠOLCÁK - rybník plný žabí lásky

    Rybník plný jarní natur lásky.