Vrch Koráb s dalekými výhledy do krajiny přímo předurčoval k postavení nějaké rozhledny. Takto smýšlel v roce 1902 i zakládající se Klub českých turistů, který si jako jeden ze svých cílů předsevzal postavit právě zde na tomto vrchu rozhlednu.
.jpg "rozhledna Koráb")
V té době však neměl na takový projekt peníze a tak si svůj sen splnil až o několik let později. Přesněji 7.srpna 1938, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena pro veřejnost.
Jednalo se o jednoduchou pětipatrovou dřevěnou stavbu o výšce 21 metrů. K ní byla přistavěna i turistická chata s restaurací. Vrch Koráb se tak stal atraktivním lákadlem pro mnohé turisty, zvláště si ho oblíbili lyžaři. Z důvodu zvýšeného zájmu i poptávce po delších pobytech v této lokalitě, bylo o 2 roky později přistaveno nad restaurací ještě ubytovací patro.
V roce 1948 byla rozhledna opláštěna a vyhlídková plošina zastřešena. Takto rozhledna sloužila až do roku 1985, kdy musela být kvůli nevyhovujícímu stavu stržena.
Nová rozhledna vyrostla na Korábu v roce 1992 a stojí tu dodnes. Má železnou konstrukci a dosahuje úctyhodné výšky 50 metrů. To je dáno i tím, že slouží zároveň jako vysílač.
Rozhledna je otevřena podle provozu restaurace. U výčepu si vyzvednete klíč od rozhledny a dostanete k němu i nákres s popisem vrchů, které lze ze shora spatřit.
Pak si již stačí odemknout dveře a vyšlápnout 144 schodů vedoucích na vyhlídkovou plošinu ve výšce 29 metrů.
Celá vyhlídka je zastřešená a opatřena okny. Na nich jsou pro lepší orientaci označené světové strany a při použití vypůjčeného nákresu, lze dobře rozpoznat jednotlivé vrchy okolní krajiny.
Na západě například Kdyni a Český les, na východě Šumavu s hradem Kašperk, na severu Sedmihoří s hrady Rýzmburk a Nový Herštejn a na jihu Nýrsko a Šumavu s Velkým Javorem. Za jasného počasí jsou prý vidět i vrcholky Alp. Ale to bohužel není náš dnešní případ.
ještě výhled na sever
a teď již zbývá jen přijít, ubytovat se a vychutnávat si nádhernnou přírodu zdejší krajiny.
