Borečský vrch se nachází v Českém středohoří nedaleko města Lovosice. Tento zalesněný vrch, na první pohled stejný jako každý jiný, se od ostatních výrazně odlišuje. Ne ale vzhledem, pozoruhodný je především z geologického hlediska.
Přišel na to v roce 1881 pražský univerzitní profesor Jan Krejčí se svým synem Prokopem. Zjistili, že celý kopec je protkán sítí malých skalních puklin, které ústí jak v jeho úpatí, tak i na vrcholu. Těmito puklinami proudí vzduch, čímž nastává zajímavý úkaz.
V zimě nasávají spodní průduchy studený vzduch, který se uvnitř kopce ohřeje a jako teplejší vychází z horních puklin vrchu do ovzduší. Celý proces funguje na bázi rozdílu teplot vzduchu, kdy ten teplý je lehčí a stoupá vzhůru, kdežto studenější klesá dolu. Nejvíce patrné je to za opravdu velkých mrazů, kdy může být rozdíl teplot mezi nasávaným studeným a vyfukovaným teplým vzduchem až 20° stupňů. To se pak projevuje vycházejícími sloupci teplé páry z puklin (ventarol) kopce.
Kolem těchto ventarol v zimním období roztává vlivem vyfukovaného teplého vzduchu led i sníh a lze zde vidět kvést například sedmikrásky nebo i jiné rostliny a živočichy.
Jev se však projevuje i na jaře, ale přesně naopak. Teplejší vzduch je nasáván průduchy na vrcholu kopce, uvnitř se ochladí a v úpatí puklinami vychází ven jako chladnější. Tento jev je názorně zobrazený a popsaný na informační tabuli na vrcholu Borče, kam vede naučná stezka.
Naučná stezka Boreč začíná v obci Režný Újezd, odkud se obvykle na tento vrch vychází. Po cestě je několik zastavení, s popisem výskytu zdejší flory a fauny.
Celý vrch je zalesněný a z vrcholu není žádný výhled. Proto přijde vhod 4. zastavení na naučné stezce, kterým je vyhlídka do okolní krajiny. A tak si lze vychutnat výhledy na další vrchy a hory Českého středohoří jako je Solanská hora, Hrádek, Ostrý, Lhota, Líšeň, Milešovka nebo Lovoš.
Na úplném vrcholu u jedné z ventarol je i vrcholová kniha. Dost návštěvníků se právě tady otočí, v domnění, že už to dál nevede a jdou nazpět dolu. Nevšimnou si, že cesta ještě pokračuje po kamenné suti dále, kde je další ventarola.
Odtud vede cesta zpět naučnou stezkou po jiné části svahu Borče, než se šlo nahoru. Na tu původní se napojí znovu až dole na úpatí kopce. Cestou je ještě jedna vyhlídka, tentokráte na město Lovosice a mohutný Lovoš.
Vrch Boreč je národní přírodní památkou s chráněným územím o rozloze necelých 19 ha. Byl také zařazen do soustavy chráněných území Natura 2000.
A rada na závěr. Boreč lze navštívit kdykoliv v roce. Pokud však chcete vidět unikátní geologický jev v podobě vycházející páry z jednotlivých průduchů, či v zimě kvetoucí rostliny, navštivte ho nejlépe při teplotách pod bodem mrazu.
