Ale pěkně popořádku. V roce 1971 bylo Městským národním výborem v Českých Budějovicích (a samozřejmě Jihočeským krajským výborem KSČ) rozhodnuto o stavbě Památníku revolučního dělnického hnutí a to v podobě budovy muzea. Budova byla postavena do roku 1974 a zprovozněna 10. května 1975.
Součástí areálu se měl stát obrovský valoun, jako dominanta údajně symbolizující „nezlomné odhodlání lidu vybudovat nový socialistický společenský řád“.
Valoun byl vybrán v lese na vrcholu kopce nad obcí Údolí u Nových Hradů. Zde byl tento balvan o hmotnosti 106 tun v prosinci 1974 pomocí dvou tanků stažen do údolí k silnici. Následně byl dvěma jeřáby o nosnosti 55 a 70 tun naložen na připravené pětitunové ocelové sáně, s nimi naložen na podvalník o nosnosti 120 tun a pomocí dvou tahačů přepraven po trase dlouhé 53 km přes Třeboň na místo určení v Českých Budějovicích. Uložen byl pomocí dalšího vyprošťovacího tanku zapůjčeného armádou. Dnes si lze stěží představit, kolik ta logistická záležitost stála státní kasu.
Dne 28. října 1986 v nočních hodinách (ve 3:30) došlo před budovou Muzea dělnického hnutí k výbuchu, který odnesla okna budovy a další budovy, která byla sídlem KSČ, Balvan však zůstal na svém místě nepošramocen.
V současné době má zmíněná budova hodnotnější využití. Je sídlem Jihočeské technické knihovny. A balvan – ten stojí i dnes stále na svém místě.
Prameny: Informace získané od pamětníků a propagační film o budování areálu z roku 1975.
