V roce 1848 přednesl jeden z nejmladších poslanců Hans Kudlich na říšském sněmu ve Vídni návrh na zrušení roboty. Zřejmě pod vlivem a tlakem revolučních událostí získal jeho návrh podporu a dlouhotrvající poddanské povinnosti byly dne 8. září 1848 s definitivní platností zrušeny. Jednalo se tehdy o velmi důležitý a nesmírně cenný akt jak pro občanské svobody, tak i pro rozvíjející se průmysl.
V roce 1888, si vymohli zástupci vděčných obyvatel tehdejších okresů Bíliny, Duchcova a Teplic postavení památníku Hansu Kudlichovi, který by tak připomínal zrušení roboty. Památník byl původně postaven cca 100 m západně od svého nynějšího místa. Byl obložen kameny pocházejícími z obcí, které přispěly na jeho pořízení.
V roce 1987 musel pomník ustoupit stavbě vodojemu (o té někdy příště), byl demontován a uložen o cca 100 m východněji. V roce 1988 byl pomník zapsán do seznamu kulturních památek jako pomník zrušení nevolnictví a postaven na místě, kde se po demontáži nacházel.
Pomník je členěn do tří částí. Spodní část tvoří násypné těleso, které se kuželovitě zužuje a slouží k uložení pamětních kamenů. Dělí se na dva stupně, jeho celková výška je cca tři metry. Uprostřed horní plošinky je umístěn betonový dřík o rozměrech 1,5 x 1,5 m, a výšce dvou metrů. Ne jeho stěnách jsou umístěny desky s nápisy. Na dříku se tyčí vlastní pískovcový jehlanovitý obelisk, jenž je vysoký šest metrů. Výška od paty v terénu je 11 metrů, průměr základny je 13 metrů. Násypné těleso s uloženými kameny, kterých je více než 100, činí pomník mohutnějším.
Od pomníku je výborný výhled „průzorem“ mezi stromy na část Teplic, na Krušné hory a ještě lepší výhled jižním směrem na vrchy Českého středohoří, a to jak na Milešovku a vrchy v jejím okolí, tak na Bořeň, Želenický vrch a Zlatník.
Pomník je nejlépe přístupný od vesnice Kladruby (při silnici E442 od Mostu před Teplicemi) a dále ulicí K Vodojemu.
Poznámka: Hans Kudlich má pomníky i v jiných městech a místech, například v Úštěku, Žatci, Sebranicích u Litomyšle, v Dolním Žandově na Chebsku.
