Krušné hory – Nakléřovská výšina

Krušné hory – Nakléřovská výšina

Kategorie

Hory, skály, kopce

Oblast

Krušné hory a Podkrušnohoří

Nejbližší město

Ústí nad Labem

Nadmořská výška

704 m n. m.

Popis

Zde již končí východní část Krušných hor a začíná Děčínská vrchovina, neboť Nakléřovský průsmyk horský masiv na Krušné hory a Děčínskou vrchovinu. Na jejím západním okraji se nalézá Nakléřovská výšina.

  • Článek
  • Jak cestovat
  • Praktické
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Nakléřovský průsmyk, při němž se Nakléřov a nad nímž se Nakléřovská výšina nachází, byl od pradávna místem, kudy vedla významná obchodní, ale i válečná stezka do země i ven. K tomuto účelu byla využívána již za dob únětické kultury ve starší době bronzové. Donedávna Nakléřovským průsmykem vedla silnice z Čech do Saska. Význam staré silnice převzala dálnice, která Nakléřovský průsmyk míjí a pod Nakléřovskou výšinou vede tunelem.

    Krušné hory – Nakléřovská výšina 

    Samotná vesnička Nakléřov, jež je v současné době součástí obce Krásný les, měla pohnutou historii, Její výčet však jde nad rámec tohoto výletu. Cílem tohoto výletu byla Nakléřovská výšina, která sehrála svoji roli v době napoleonských bitev v roce 1813.

    Krušné hory – Nakléřovská výšina 

    Ve dnech 17. a 18. září 1813 došlo k druhému vpádu francouzských vojsk ze Saska do Čech. Francouzský císař Napoleon I. Bonaparte sledoval z věže nakléřovského kostela sv. Josefa průběh bojů u Varvařova. Útok Francouzů byl úspěšně odražen. Ke 100. výročí bitvy byla v roce 1913 na nakléřovské výšině postavena rozhledna. Ta se však v roce 1944 za silné zimní bouře zřítila. Před lety se zvažovala výstavba nové rozhledny, záměr však dosud zůstal jen na papíře.

    Krušné hory – Nakléřovská výšina 

    Kostel, jehož věže Napoleon pozoroval průběh bitvy po II. světové válce chátral a byl v roce 1975 odstřelen. Na jeho místě měl vyrůst megalomanský pomník Rudé armádě, viditelný až z Ústí nad Labem, avšak jeho projekt nakonec zastavila vláda. Od roku 1992 se na místě nakléřovského kostela nachází prostý dřevěný kříž, darovaný německými rodáky, odsunutými po druhé světové válce.

    Krušné hory – Nakléřovská výšina 

    Od kříže vede polní cesta na nedaleký vrchol Nakléřovské výšiny. Z ní je za dobrého počasí nádherný rozhled jižním směrem na České středohoří s jeho dominantami Milešovkou, Kletečnou, Lovošem, Sedlem, Hazmburkem a východním směrem na Tisské stěny, Děčínský Sněžník a Lužické hory.  

    Krušné hory – Nakléřovská výšina 

    Na okraji Nakléřova pod výšinou stojí od roku 1913 pomník generálu pruské armády Fridrichu Kleistovi, zřízený ke 100. výročí bitvy. Pomníku bude věnován některý z příštích výletů.

    Krušné hory – Nakléřovská výšina

    Další výlety v okolí

    Zobrazit vše
    Most – vrch Hněvín

    Most – vrch Hněvín

    Vrch Hněvín se nachází v severní části města Mostu. Je jednou z jeho dominant. Na vrcholu stojí hrad s rozhlednou. Terasy kolem a rozhledna poskytují kruhový pohled na město a jeho okolí, na Krušné hory, Podkrušnohoří a na České středohoří.

    Krušné hory – dřevěný flájský kostelík

    Krušné hory – dřevěný flájský kostelík

    Ačkoliv „flájský“, stojí v Českém Jiřetíně – litvínovské části Krušných hor. Dostal se tam v době stavby Flájské přehrady a pozdějšího napuštění přehradního jezera. Jeho základy dodnes stojí v bývalé (nyní zatopené) obci Fláje.

    Sedačková lanovka z Bohosudova na Komáří vížku

    Sedačková lanovka z Bohosudova na Komáří vížku

    Dvousedačková lanovka vede z Bohosudova (městské části Krupky) na Komáří hůrku na hřebenu Krušných hor. Jde o nejstarší provozovanou visutou lanovou dráhu a zároveň o nejdelší osobní lanovku v Česku.

    Krušné hory – Křížová hora a její skály

    Krušné hory – Křížová hora a její skály

    Křížová hora je jednou z „tisícovek“ Krušných hor. Nachází se cca 1,2 km východně od Meluzíny. Na Křížové hoře je možno vidět krásné skalky, z hory pak je báječný výhled západním směrem na Meluzínu, Klínovec a Fichtelberg.

    SORELA v Ostrově

    SORELA v Ostrově

    V Ostrově se nachází ucelený soubor budov postavených v architektonické slohu zvaném "socialistický realismus" (zkráceně "sorela", hovorově jako "socreal").