Most na historické železnici z Mostu na Moldavu

Most na historické železnici z Mostu na Moldavu

Kategorie

Technické památky

Oblast

Krušné hory a Podkrušnohoří

Nejbližší město

Teplice

Nadmořská výška

390 m n. m.

Popis

Železniční most stojí ve východní části města Hrobu, zvané Mlýny. Překlenuje údolí potoka Bouřlivce. Vede po něm železniční trať z Louky u Litvínova do Moldavy, krušnohorské obce na samé hranici s německým Saskem.

  • Článek
  • Jak cestovat
  • Praktické
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Ocelový železniční most, který je součástí historické tratě Most-Moldava, byl vystavěn v letech 1883-1884 podle plánu Ing. Jana Bydžovského. Společnost Pražsko-duchcovské dráhy se kromě stavby své kmenové trati ze smíchovského nádraží přes Rudnou, Podlešín, Slaný, Louny a Obrnice do Duchcova resp. Mostu snažila vybudovat i přímé železniční spojení severočeské hnědouhelné pánve se sousedním Saskem, kam až do konce 19. století směřovala většina zdejší těžby. Rozestavěla proto technicky velmi komplikovanou trať Most - Louka u Litvínova - Dubí - Moldava, která se měla napojit na saskou trať do Freibergu. Síly společnosti, podlomené vleklou hospodářskou krizí po krachu na vídeňské burse, však stačily jen na úsek Most - Hrob (otevřen 16. 5. 1877), nejnáročnější úsek přes hřeben Krušných hor už dokončil ve své režii stát, který společnost převzal. Doprava uhlí do Saska byla zahájena dne 6. 12. 1884, ostatní nákladní doprava 20. 1. 1885 a osobní doprava až 18. 5. téhož roku.

    Most na historické železnici z Mostu na Moldavu

    Pro překonání výškového rozdílu více než 400 m mezi nádražím v Hrobě a hřebenem hor bylo nutno trať vést strmým stoupáním po úbočí, zkombinovaným s úvratí ve stanici Dubí. Přes četná boční údolí vznikla řada mostů, z nichž největší je právě viadukt v Hrobě - Mlýnech v traťovém kilometru 143,500. Stavba překonává údolí potoka Bouřlivce ve výšce 33,9 metrů (27,14 m nad silnicí). Jde se o trojpolový most s ocelovou příhradovou konstrukcí, nesenou dvěma kamennými pilíři. Celková délka přemostění činí 145,8 m, vzdálenost mezi opěrami pak 125,5 m. Obě opěry jsou umístěny na koncích zářezů, svahy pod nimi jsou vzhledem ke své extrémní strmosti zesíleny kamenným záhozem. Kromě potoka podchází pod mostem i silnice Hrob - Mikulov - Moldava.

    Most na historické železnici z Mostu na Moldavu

    Most si dodnes zachoval původní ocelovou konstrukci. Po roce 1945 význam trati vzhledem k přerušení spojení do Saska silně poklesl, dnes zde sporadicky funguje jen osobní doprava. Údržba viaduktu je velmi omezená, jeho technický stav již několikrát ohrožoval zachování provozu. Spolu s celým traťovým úsekem Louka u Litvínova - Moldava v Krušných horách je od roku 1998 vyhlášen národní technickou památkou.

    (Zpracováno podle publikovaného textu Ivana Grisy z r. 2010)

    Most na historické železnici z Mostu na Moldavu

    Další výlety v okolí

    Zobrazit vše
    Krušné hory – Křížová hora a její skály

    Krušné hory – Křížová hora a její skály

    Křížová hora je jednou z „tisícovek“ Krušných hor. Nachází se cca 1,2 km východně od Meluzíny. Na Křížové hoře je možno vidět krásné skalky, z hory pak je báječný výhled západním směrem na Meluzínu, Klínovec a Fichtelberg.

    Dubí - kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

    Dubí - kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

    Pod názvem města Dubí v podhůří Krušných hor poblíž Teplic si vždy přestavím tři věci: porcelánový Cibulák z proslavené porcelánky, Tereziny lázně a unikátní kostel neposkvrněného početí Panny Marie.

    Klášterec na Ohří

    Klášterec na Ohří

    Patnáctitisícové město se nachází v Chomutovském okrese v údolí řeky Ohře mezi Krušnými horami a Doupovskými vrchy. Město proto obklopuje zajímavá krajina. Historické centrum města je městskou památkovou zónou.

    Litvínov – Osada (2. část)

    Litvínov – Osada (2. část)

    Druhá část Osady navazuje na část první. Jde o výstavbu uceleného souboru sídliště řadových domků od Podkrušnohorské ulice směrem k lesu (k nynějším Loučkám). Opět jde o zajímavý urbanistický počin.

    Krušné hory – dřevěný flájský kostelík

    Krušné hory – dřevěný flájský kostelík

    Ačkoliv „flájský“, stojí v Českém Jiřetíně – litvínovské části Krušných hor. Dostal se tam v době stavby Flájské přehrady a pozdějšího napuštění přehradního jezera. Jeho základy dodnes stojí v bývalé (nyní zatopené) obci Fláje.