Bartošova pec

Bartošova pec

Kategorie

Přírodní zajímavosti

Oblast

Český ráj

Nejbližší město

Turnov

Nadmořská výška

286 m n. m.

Popis

Unikátní pseudokrasový systém - soubor tří ponorů a jednoho vývěru - voda, která se ztrácí na 3 různých místech a zpět na denní světlo se dostává jediným otvorem - Bartošovou pecí.

  • Článek
  • Jak cestovat
  • Praktické
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Tohle místo ve svém rodném kraji jsem dlouho míjela. Věděla jsem o něm, ale bylo jaksi mimo trasy mých výletů, což je dáno asi tím, že kolem sebe má spostu dalších zajímavých míst. Zhruba 4km severně od Turnova na modře značené tur. stezce mezi Dlaskovým statkem v Dolánkách a vesnicí Frýdštejn, je sice nenápadný, zato velmi pozoruhodný přírodní úkaz tzv. Ondříkovické propadání, který nemá obdobu v ČR.

    Hrad Frýdštejn v loukách u Roudného ... to prostě nejde - nezastavit a nefotit

    Bylo páteční letní odpoledne a já naložila sebe a psa do auta, abychom konečně objevily nepoznené. Už cestou v polích pod vesnicí Frýdštejn jsem si musela zastavit, abych si mohla fotograficky odskočti  ... protože místní hrad byl neodolatelný. Zastavila jsem před zahrádkou občerstvení v Ondříkovicích a vydaly jsme s Ťápinkou procházkou po modré z kopce. Minuly jsme zde udržovanou kapličku obětem tuším první světové,  kterou stíní nádherné mohutné lípy. Pejskovou cestou upotaly ovce a kozel, se kterými navazoval olizovací přátelství o:)), já fotila motýly a kytičky podél cesty a tak nám to chvíli trvalo, než jsme došly ke krásnému rybníčku s křišťálově čistou vodou a rybami, za kterým se ve svahu nechází "Bartošova pec".

    Přátelské seznamování a ochutnávání hlav ... je vidět že místní stádo se pejskú moc nebojí, jen kozy chtějí občas pejska trknot O:))))

    Bartošova pec tj. vývěrová jeskyně - cca 25m dlouhá puklinová chodba, která je zaplavená vodou. Z jejího portálu vyvěrá voda o vydatnosti 15 - 20 l/s. Křídové horniny jsou napájeny vodou z nedalekého ponoru Ondříkovického propadání. Na místě kde vyvěrá pramen z Bartošovy pece, stávala kdysi Bartošova sklářská huť. Když sklárna zanikla byl opodál postaven mlýn, později upraven na brusírnu skla. V současné době slouží jako rekreační středisko.

    Bartošova pec i s koupající se Ťápou ... ještě že ji ochranáři neviděli

    Tohle nenápadné místo - skutečnost že sama pec je sice cca 5m široká, ale jen do 1m vysoká vodorovná puklina, mne překvapilo. Ale voda skutečně nepotřebuje chodby vysoké na výšku lidské postavy o:))). Vnitřní chodba jeskyně je údajně 225 m dlouhá a tak jsem raději pejskové nedovolila mrknout se dovnitř, co kdyby ... zato ráchání v mělké vodě před vyvěráním, si opravdu užila. Krásně čistá voda a podivné hrátky přírody, romantická příroda kolem - to vše přímo nutí k rozhlédnutí, zda tu někde v klídku nesedí vodník či nelelkují malinké vodní víly.

    Přístupová pešínka kolem rybníčku k Bartošově peci ... tudy, prosím

    Teď trocha "suché" geologie (todle bych odborně rozhodně do kupy nedala, takže cituji):

    Ve svrchnokřídových sedimentech české křídové pánve (písčité slínovce středního turonu) se vytvořil unikátní pseudokrasový systém. Vznikl na tektonických poruchách slínovců, vzniklých při saxonském vrásnění, kdy došlo k rozšiřování sítě puklin ve slínovcích rozpouštěním vápnité složky, k jejich propojení a vzniku podzemního systému puklin, kterým protéká voda, prosakující z povrchu. Malé, většinou občasné vodní toky se ponořují do podzemí ve slepých nebo poloslepých údolích obvykle ukončených závrtem (Ondříkovické propadání, Ondříkovický ponor, ponor u Roudného). Voda, pronikající do podzemního systému puklin, pak vytéká v podobě mohutného pramenného vývěru (průměrná vydatnost kolem 30 l/s) v 30 m dlouhé vrstevní jeskyni Bartošova pec. Ve slínovcích se místy nachází i množství otisků schránek křídových mlžů. Území je zakryto čtvrtohorními sedimenty (svahové a písčité hlíny, písčité náplavy v údolích), na kterých se vytvořila fluvizem glejová. Na svahovinách pískovců se vytvořila silně kyselá kambizem arenická, místy i ranker typický (kambický).

    Vlastní území lze rozčlenit do následující tří enkláv:

    Bartošova pec a Odříkovický ponor
    Mohutnou vodní jeskyni Bartošova pec vytvořil vydatný pramen ve vrstvách středoturonských vápnitých a slínitých pískovců, které jsou porušeny řadou tektonických poruch, z nichž se tu nejvíc uplatňuje systém puklin. Podle některých těchto tektonických poruch vznikla údolí, na jejichž linii dochází k vývěrům vody z naplněných vodních horizontů. Jedním z takových údolí je i údolí Vazoveckého potoka, kde z řady vývěrů je Bartošova pec výrazně nejvydatnější.
    Ondříkovický ponor se nachází asi 600 m severně od Bartošovy pece. V ponorovém závrtu se ztrácí do podzemí potůček, který pramení na jižním okraji Voděrad a jehož povrchový tok je přes 500 m dlouhý. Závrt má rovné náplavové dno, vystlané naplaveným a napadaným listím, v němž je několik otvorů, kterými se voda ztrácí do podzemí. Za čelní stěnou závrtu pokračuje trvale suché poloslepé pseudokrasové údolí, které ústí do údolí potoka Vazovce v těsném sousedství Bartošovy pece.

    Ponor u Roudného
    Ponor u Roudného je situován na dně mělkého suchého údolí a funguje pouze za vysokých vodních stavů. Pod ponorem pokračuje poloslepé pseudokrasové údolí, které je dlouhé asi 1 km a do údolí Vazovce ústí zhruba 250 m nad Bartošovou pecí. Toto údolí je suché, voda tu vyvěrá slabým pramenem až v prostoru koncových vodopádků. * V údolí Vazoveckého potoka se dále nachází samota Slapy s několika bývalými mlýny a staroslovanské hradiště z 9. – 10. století.

    Ondříkovické propadání
    Nazývá se tak slepé údolí, v jehož dolní části je malý boční ponor, kam mizí slabý potůček. Toto údolí je ukončeno mohutným závrtem s dnovým ponorem, který je v činnosti pravděpodobně po velkých deštích a při jarním tání, kdy boční ponor nestačí odvést všechnu vodu.

    Skutečně nevím zda to tu není chráněné uzemí pohádkových bytostí ... já toho vodníka na té lavičce prostě čekala

    ---------------------------------------------------------------------

    Za povšimnutí dále stojí pramen se studánkou kousek za železničním podjezdem v Dolánkách, který vyvěrá ze země s obrovskou silou.
    Přístup: nejlépe z parkoviště v Dolánkách nedaleko Dlaskova statku, zde je i zastávka ČD
    Nadmořská výška: 286 - 345 m, v r. 1996 bylo území asi 14,5 ha vyhlášeno chráněnou přírodní rezervací .

    infocedulka

    ještě trocha letní pohody ... aneb občerstvovačka u dobromysle pro žíznivé motýli

    a nakonec ještě orientační mapa výletu, aby bylo jasno ... další obrázky naleznete ve fotoalbu

    Další výlety v okolí

    Zobrazit vše
    hrad Frýdštejn

    hrad Frýdštejn

    Zřícenina středověkého hradu Frýdštejn se nachází v romantické přírodě Maloskalska.

    Hruboskalsko l.

    Hruboskalsko l.

    Klasická obast Českého ráje pohledem odspoda

    Bartošova pec

    Bartošova pec

    Unikátní pseudokrasový systém - soubor tří ponorů a jednoho vývěru - voda, která se ztrácí na 3 různých místech a zpět na denní světlo se dostává jediným otvorem - Bartošovou pecí.

    Drábské světničky

    Drábské světničky

    Jedno z nejatraktivnějších a nejvyhledávanějších míst Českého ráje.

    Janova vyhlídka (Hruboskalsko)

    Janova vyhlídka (Hruboskalsko)

    Z Janovy vyhlídky jsou nádherné výhledy na Hruboskalsko a jeho úžasné skalní město.