Český ráj v zimě 4 v 1

Český ráj v zimě 4 v 1

Kategorie

Rozhledny, vyhlídky, věže

Oblast

Český ráj

Nejbližší město

Turnov

Nadmořská výška

390 m n. m.

Popis

Rozhledna Dubecko, hrad Rotštejn, Klokočky a jeskyně Postojna

  • Článek
  • Jak cestovat
  • Praktické
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Vlastně všechny tato místa na fototuristice už byla a  mne  vylákala vyrazit na malý zimní výlet se psy do méně známých koutů Českého ráje. Mladou rozhlednu Dubecko jsem ještě neviděla a nedělala jsem si moc velké iluze o tom co z ní uvidím. Kdežto hrad na protějším kopci - Rotštejn,  jsem neviděla už tak dávno, že jsem si jen matně pamatovala jak vypadá. Osladím si výlet ještě procházkou po hraně Klokočských skal a mrknu na mně neznámou Postojnu. Z nádraží v Karlovicích vyrážím s úkolem nafoti zimní výlet, vyvenčit sebe i psy, potkat co nejméně lidí a užít do syta krátkého zimního dne.

    K rozhledně Dubecko nás vede vesnicemi a poli modrá turistická značka, spokojeně se couráme, jen po sněhu nikde ani stopy. Ono osum stupňů nad nulou nedělá zimě právě nejlépe. Nevím proč mám nějak zažito, že je Dubecko rohlednou v ďolíku - asi to bude tím pohledem na ni z Kozákova. Jenže telekomunikační vysílač stojí na 390m vysokém kopečku. Na 50m vysokou rozhednu vás nechají vyjít po 175 schodech za poplatek 20 Kč na osobu. V zimě je rozhledna uzavřena, ale dnes je hezky  a tak voláme na tel. 603 260 133 panu Lejskovi do nejbližší chalupy o klíče. Máme je.


    Ale mně není právě do zpěvu. Chci vidět vše co je kolem, ale při výstupu po pavučině drátěných  schodů, se mi podlamují kolena. Na náhorní plošině je mi při focení výhledů na Trosky, Sklaní město  s Vyskeří, Bezděz, Ralsko, Ještědu a Kozákov přeci jen o trochu lépe. Ale jen do chvíle, než nás vítr trošku pohoupe, vyfotím si ještě poslední pohed pod nohy a sjedu po spirále schodiště dolů na pevnou zem. Zamykáme rozhlednu, vracíme klíče a procházíme Dubeckem kolem hezounké kapličky.


    Zelená nás dovede až pod kopec, kde se říká Na špicy, kdo zná místní silnice, ten ví proč. Tady se zastavujeme na výtečný oběd v restauraci Na Špici u Kvapilů. Když opustíme teplé pohostinství hospody dáme se hned vlevo podél plotu po žluté k hradu Rotštejn. Pěšina vedoucí loukou nás vyplyvne přímo před domem, který má v základech sv. Jana Nepomuckého, obejdeme dům  ze zadu a pěšinka pokračuje k dalšímu dnešnímu cíli.
     

    Hrad zde byl založen r. 1250 rodem  Markwarticů.  „Nejslavnějším“ majitelem hradu byl Vok II. z Rotštejna jemuž od roku 1312 šlechtici nejen z blízkého okolí různě na majetku a statcích škodili. Vše vyvrcholilo v roce 1318, kdy panství rotštejnské a hrad samý zpustošila veliká přesila vojska, kniha půhonná uvádí přítomnost 152 šlechticů. V roce 1360 hrad držel pan Ješek (Jan) z Rotštejna, který od Karla IV. získal povolení pořádat týdenní trhy v blízké vesnici Klokočí. Roku 1415 Roštejnové vymřeli  a celé panství připadlo Ondřejovi či Vaňkovi Paldrovi z Vařin, jenž celé panství včetně hradu vlastnil po celou dobu husitských válek. Možná husité hrad, na rozdíl od jiných (Valdštejn, Návarov) nevypálili, protože ještě po roce 1430 se sem Vaněk vrátil a našel hrad v použitelném stavu. Podle jiných zdrojů hrad dobyli roku 1426 a domácí pán pak bydlel na statku v nedaleké vsi Klokočí. K další zkáze přispělo přirozené zvětrávání pískovcových skal. Roku 1514 je již Roštejn uváděn jako pustý se zdmi a skalami zborcenými do nádvoří. Počátkem 17. století začali „skalní dutiny nově se objevivší při patě skal zámku zborceného“ upravovat vesničané. Postupně zde vznikl unikátní komplex vesnického osídlení.

    Rotštejn byl poloskalním hradem s výraznými prvky zděné architektury. Přilehlé skály sloužily jako součást obranného systému. Prvky bezpečnosti byly doplněny obvyklými prostředky tehdejší doby, jako jsou brány, mosty, bašty. Tyto stavební bezpečností prvky se však nedochovaly, dochovaly se pouze tesané výklenky. Všechny hradní budovy zanikly. O podobě skalního hradu se dochovaly písemné doklady. Od r. 1988 se o zříceninu hradu stará volné trampské sdružení, dnes zapsaný spolek ochrana Klokočských skal. Byly zde vybudovány dřevěné ochozy a cesty, jimiž se dá dostat až na vrchol hradu, odkud je prý nádherný výhled na panorama Klokočských skal. Hrad je malým střediskem ekologické výchovy. Vstupné je pro dobrovolné, minimální výše však byla stanovena na 25 Kč/osobu nad 6let. My jsme se do vnitř hradu nepodívali, zato jsem ho mohla ofotit ze všech stran.
     
     

    Žlutá stezka, která nás sem přivedla, pokračuje přes nádvoří a mizí nahoře v Klokočských skalách. Tím že není sníh a led je tu poměrně bezpečno, jen psy jsme si uvázali na vodítko, přeci jenom na výhledech je pod nohama celkem hluboko. Užíváme si výhledu na úrodný kraj pod námi i na Kozákov. Jak nás pěšina vodí mezi skalama a nahoru i dolů po schodech objevuje stále další a další, krásná zákoutí. Občas vidíme temena  skal zhůry, jindy musíme hlavy pořádně zaklonit. Žasneme co všechno příroda dokáže z pískovce pomocí eroze vytvořit. Tam kde dolů do vesnice vede Klokočský průchod, odbočujeme od hrany skal do lesa a necháváme se žlutou odvést pryč. A já si slibuji, že se na jaře vrátím.


     

    Přecházíme po horní ploše skal, kolem nás se kroutí borovice coby typický zástupce relitního boru. Pak se cestička stočí dolů z kopce a já zahlédnu ve skále díru a další překvapení mne čeká hned za rohem, vlastně za skálou - Postojna. V Klokočkách je registrováno více než 300 jeskynních útvarů, jsou pískovcové a vznikly zvětráváním a odnosem materiálu v křídových horninách. Postojna je se svými 262 m2 největší jeskyní v Českém ráji. Je také jedinou veřejnosti přístupnou. Do jeskyně vede poměrně úzký a nízký vchod (cca75cm), kterým se dostaneme do rozlehlé síně o rozměrech 16x18 m z ní odbočují další chodby, které se postupně zužují. Celková délka chodeb je 75 metrů.

    Jeskyně byla využívána již jako útočiště pravěkých lidí. Pokud se rozhodnete jeskyni navštívit, nezapomeňte na baterku nebo svíčku. Zrada, udělám dva snímly a přestátá mi sloužit foťák. O to víc si užívám prolezání jeskyně. Vstup do ní vyžaduje přidřepnutí nebo kleknutí, pokud se nechcete plazit. Ve Velké síni chodím v pohodě vzpřímená, místy Velká síň přechází ve spletitou chodbu, kterou prozkoumáte již jen po čtyřech a plazením. Jakou techniku zvolíte, je zcela na vás.  V Malé síni (8 x 4m), do které se dá vplazit vpravo od vchodu do Velké síně, tady se již nevzpřímíte, pokud máte víc než 150 cm. Vědci v okolních jeskyních objevili důkazy po lidské činnosti z mladší a pozdní doby kamenné (6 až 3 tisíletí před n. l.), mladší doby bronzové až mladší doby železné (12. až 2. století před n. l.), doby římské (3. až 4. století), vrcholného a pozdního středověku a raného novověku. Ovšem potřebu ničit stěny jeskyně t rytím nápisů, jmen a srdíček mají i dnešní barbaři. Když jsme vylezli na světlo, začínalo se stmívat, narovnali jsme záda a kroky napřímili údolíčkem dále po žluté na autobus v Bělé. Posledních pár metrů našeho 12 km výletu nám ozářil západ slunce nad Turnovem.

     

     Pokud vám přijde obrázklů ve výletě málo další najdete ve fotoalbu.

     

     

     

     

     

    Další výlety v okolí

    Zobrazit vše
    Údolí Plakánek

    Údolí Plakánek

    Údolí s kostí, zní to trochu jak z hororu, jenže: údolí s hradem Kost = to je právě Plakánek.

    Zastavení u Motýlí louky

    Zastavení u Motýlí louky

    Motýlí louka je téměř dětský zážitek z lovu, když se chceme dotknout křehké motýlí krásy.

    Bartošova pec

    Bartošova pec

    Unikátní pseudokrasový systém - soubor tří ponorů a jednoho vývěru - voda, která se ztrácí na 3 různých místech a zpět na denní světlo se dostává jediným otvorem - Bartošovou pecí.

    hrad Valečov

    hrad Valečov

    Hrad Valečov patří mezi nejkrásnější skalní hrady u nás.

    Přírodní památka Svatá Anna

    Přírodní památka Svatá Anna

    Na zalesněném vrcholku nad obcí Ostružno a Dolní Lochov se ukrývá kaple sv.Anny z roku 1670.