Hladová zeď

Hladová zeď

Kategorie

Ostatní

Oblast

Praha

Nejbližší město

Praha

Popis

Hladovou zeď nechal postavit v letech 1360 až 1362 český král a císař Karel IV.

  • Článek
  • Jak cestovat
  • Praktické
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Hladovou zeď lze dobře vidět, obzvláště v zimních měsících, již z centra Prahy od Masarykova nebo Smetanova nábřeží.

    Hladová zeď

    Zeď začíná na Újezdu na Malé Straně a stoupá příkře po Petřínském vrchu. Ten je protkaný celou řadou cestiček, které se navzájem kříží a procházejí několika průchody Hladovou zdí.

    Hladová zeď

    Na úplném vrcholu protíná Hladovou zeď  i lanovka Petřín.

    Hladová zeď

    Pak se line kolem zrcadlového Bludiště a rozhledny Petřín až ke Strahovskému klášteru. Zde byla kvůli rozvoji Prahy zeď odstraněna. Pokračuje tak o kus dále podél silnice až k Hradčanům.  

    Hladová zeď

    V letech 1360 až 1362 ji nechal postavit český král a císař Karel IV. Chtěl tím rozšířit a posílit opevnění Menšího Města pražského (dnešní Malá Strana) a Pražského hradu proti případným útokům nepřátel ze západu a jihu.

    Hladová zeď

    Podle jedné z legend začal Karel IV. stavět hradby z čistě dobročinných účelů, aby pomohl pražské chudině v době hladomoru, který v Praze panoval. Pro chudé pražany byla tato stavba jediným zdrojem obživy, která jim přinesla práci a tedy i jídlo. Proto se místo původního názvu Zubatá zeď vžil název Hladová zeď. Škoda, že tento velice šlechetný čin našeho krále nabourává skutečnost, že hladomor přišel až v době, když už zeď byla rozestavěná, a to v roce 1361…

    Hladová zeď

    Materiál na stavbu byl prakticky při ruce. Stavělo se z opuky, která se v minulosti na Petříně těžila a tak ji bylo dostatek. Hradby byly přes čtyři metry vysoké o šířce necelých dvou metrů. Nahoře byly zakončeny cimbuřím a z vnitřní strany ochozem, který umožňoval snadný pohyb hlídek po hradbách. Ve zdi nechyběly ani střílny. Hradby měly i několik předsunutých věží s vojenskou posádkou.

    Hladová zeď

    Během své existence prodělala Hladová zeď několik úprav i oprav. Jedna z prvních oprav byla již za Marie Terezie v roce 1624. Jedna z posledních zase v letech 1923 a 1975. V průběhu úprav vznikaly a zase zanikaly průchody skrz v různých místech zdi. Některé se dochovaly a těmi je možno projít i dnes.

    Hladová zeď

    A zajímavost na závěr. Jedna z bývalých předsunutých věží se stala součástí přilehlé Štefánikovy hvězdárny a našla tak uplatnění i v dnešní době.

    Hladová zeď coby součást Štefánikovy hvězdárny

    Další výlety v okolí

    Zobrazit vše
    Kobyliská střelnice

    Kobyliská střelnice

    Kobyliská střelnice je volně přístupný památník protifašistického odboje, nacházející se na severu Prahy ve čtvrti Kobylisy.

    kaple Jezulátka

    kaple Jezulátka

    Kaple Jezulátka ukrytá v Seminářské zahradě na Malé Straně byla zřejmě poustevnou i astronomickou observatoří.

    Zpívající fontána, Pražský hrad

    Zpívající fontána, Pražský hrad

    Bohatě zdobená renesanční Zpívající fontána se nachází před Letohrádkem královny Anny.

    Praha – projížďky historickými vozy

    Praha – projížďky historickými vozy

    Projížďky historickým jádrem Prahy vozy české značky Praga z let 1928-1935.

    rotunda sv.Martina

    rotunda sv.Martina

    Románská rotunda sv.Martina je nejstarší dochovanou památkou na Vyšehradě.