Hladová zeď

Hladová zeď

Kategorie

Ostatní

Oblast

Praha

Nejbližší město

Praha

Popis

Hladovou zeď nechal postavit v letech 1360 až 1362 český král a císař Karel IV.

  • Článek
  • Jak cestovat
  • Praktické
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Hladovou zeď lze dobře vidět, obzvláště v zimních měsících, již z centra Prahy od Masarykova nebo Smetanova nábřeží.

    Hladová zeď

    Zeď začíná na Újezdu na Malé Straně a stoupá příkře po Petřínském vrchu. Ten je protkaný celou řadou cestiček, které se navzájem kříží a procházejí několika průchody Hladovou zdí.

    Hladová zeď

    Na úplném vrcholu protíná Hladovou zeď  i lanovka Petřín.

    Hladová zeď

    Pak se line kolem zrcadlového Bludiště a rozhledny Petřín až ke Strahovskému klášteru. Zde byla kvůli rozvoji Prahy zeď odstraněna. Pokračuje tak o kus dále podél silnice až k Hradčanům.  

    Hladová zeď

    V letech 1360 až 1362 ji nechal postavit český král a císař Karel IV. Chtěl tím rozšířit a posílit opevnění Menšího Města pražského (dnešní Malá Strana) a Pražského hradu proti případným útokům nepřátel ze západu a jihu.

    Hladová zeď

    Podle jedné z legend začal Karel IV. stavět hradby z čistě dobročinných účelů, aby pomohl pražské chudině v době hladomoru, který v Praze panoval. Pro chudé pražany byla tato stavba jediným zdrojem obživy, která jim přinesla práci a tedy i jídlo. Proto se místo původního názvu Zubatá zeď vžil název Hladová zeď. Škoda, že tento velice šlechetný čin našeho krále nabourává skutečnost, že hladomor přišel až v době, když už zeď byla rozestavěná, a to v roce 1361…

    Hladová zeď

    Materiál na stavbu byl prakticky při ruce. Stavělo se z opuky, která se v minulosti na Petříně těžila a tak ji bylo dostatek. Hradby byly přes čtyři metry vysoké o šířce necelých dvou metrů. Nahoře byly zakončeny cimbuřím a z vnitřní strany ochozem, který umožňoval snadný pohyb hlídek po hradbách. Ve zdi nechyběly ani střílny. Hradby měly i několik předsunutých věží s vojenskou posádkou.

    Hladová zeď

    Během své existence prodělala Hladová zeď několik úprav i oprav. Jedna z prvních oprav byla již za Marie Terezie v roce 1624. Jedna z posledních zase v letech 1923 a 1975. V průběhu úprav vznikaly a zase zanikaly průchody skrz v různých místech zdi. Některé se dochovaly a těmi je možno projít i dnes.

    Hladová zeď

    A zajímavost na závěr. Jedna z bývalých předsunutých věží se stala součástí přilehlé Štefánikovy hvězdárny a našla tak uplatnění i v dnešní době.

    Hladová zeď coby součást Štefánikovy hvězdárny

    Další výlety v okolí

    Zobrazit vše
    dům U dvou slunců

    dům U dvou slunců

    V domě U dvou slunců pobýval zamlada významný český spisovatel a novinář Jan Neruda.

    Jindřišská věž

    Jindřišská věž

    Jindřišská věž je nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze.

    Matyášova brána, Pražský hrad

    Matyášova brána, Pražský hrad

    Matyášova brána je vstupní branou z I. na II. nádvoří Pražského hradu ze západní strany od Hradčanského náměstí.

    Maiselova synagoga

    Maiselova synagoga

    Maiselovu synagogu nechal postavit jako rodinou synagogu primas Židovského města pražského Mordechaj ben Šemuel Maisel.

    Hlávkův most

    Hlávkův most

    Hlávkův most je nejširším mostem v České republice a vůbec prvním pražským betonovým mostem přes řeku Vltavu.