Stohánek

Stohánek

Kategorie

Hrady, zámky zříceniny

Oblast

Kokořínsko, Mělnicko a Máchův kraj

Nejbližší město

Mimoň

Nadmořská výška

396 m n. m.

Popis

Skála na které býval hrad a poustevna.

  • Článek
  • Jak cestovat
  • Praktické
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Při toulání bývalým vojenský prostorem Ralsko, jsme na Hamerském okruhu dorazili na křižovatku, které vévodí památník generálmajora Antonína Sochora(vice pod čarou). Ten zde údajně zahynul při automobilové havárii. Podle mapy jsme v té chvíli měli být nedaleko bývalého hrádku, avšak díky podivnému turistickému značení tohoto místa, jsme si ještě trošku pohledali, prošli jsme všemi možnými směry, než jsme v lese asi 200m (dále po modrém tur. Hamerském okruhu) od křižovatky nalezli ukazatel s odbočkou. Takové turistické hledej Šmudlo hledej. V lese před námi se vypínal velký pískovcový suk - Stohánek, na němž jsou zbytky hrádku a poustevny. Jméno má odvozeno od tvaru skály - v minulosti též Stoh, Němci zkomoleno na Struhanken.

    Při pohledu z lesa není Stohánek zdaleka tak dominantní jako při pohledu z cyklostezky ...

    Vítejte na Stohánku, račte vstoupit ...

    K návštěvě nás vybízí schody, vedoucí k vrcholu skalní rozsedlinou.  Pobyt nahoře je tak trochu o život,  nejsou tu žádné zábrany ani zábradlí, proto si děti a psy raději uvažte. Ve skále se zachoval úzký průchod s vytesaným schodištěm, ve stěně je řada prázdných výklenků z bývalé křížové cesty a vytesaná  místnost, nahoře jsou kamenné zbytky ochozů hradu a další místnost 6x4. Kopec se skálou je zarostlý borovicemi a duby. Z vrcholu je pěkný rozhled po okolí: usedáme na kraj skály a naproti přes cestu obdivujeme Dlouhý kámen, na druhé straně zahlédneme Velký a Malý Jelení vrch. Kocháme se rozhledem a užíváme si posezení v klidu okolních lesů, když v tom zaostřím. Je krásný den začínajího jara a já si všimnu, že v koruně borovice právě v úrovni mých očí, je něco jinak zeleného. Zaostřím, a už to vidím, visí si tu jmelí… teď když oči již vědí co hledat, zjišťuji, že je ho v okolních korunách plno... neodolám a fotím. Na mírně vápnitých vrstvách po obvodu plošiny prý rostou některé v této oblasti vzácnější rostliny - kakost krvavý, hvozdík karouzek, kostřava sivá, jetel alpínský, pupava obecná, jenže my jsme tu moc brzy na tuhle čeládku.


    TROCHA HISTORIE: Děli se tu dříve věci: Od r.1325 patřilo okolí Vartemberkům a od konce 14. století k nedalekému hradu Děvín. Za husitských válek kraj drželi bratři Jan, Markvart a Beneš z Vartemberka. Snad v letech 1426–27 došlo k dělení panství, při němž si první dva rozdělili Děvínsko a Beneš dostal Svébořicko. Roku 1431 se připomíná jako pán ze Stohánku. Roku 1432 prodal hrad, přilehlé Svébořice a další vsi Zdeňkovi z Valdštejna. Ten měl za manželku Kateřinu, dceru Beneše Děvínského, čímž se hrad patrně opět dostal k Děvínu a ztratil tak zároveň význam jako centrum državy. Za vpádu Lužických na panství Vartenberků r. 1444 byl zbořen. Roku 1453 je připomínán Janaš ze Stohánku, patrně man děvínských pánů. V kupních smlouvách z počátku 16. století o hradu není zmínka.

    Schodiště Stohánku zřejmně kdysi zdobily svaté obrázky ...

    Hrad byl založen na 20 m vysokém strmém pískovcovém suku - tzv. svědecké skály. Při patě skály stály hospodářské budovy. Vstup na skalisko byl spárou v mírnější severní stěně suku. Ta byla úzká, uzavíratelná vrátky se závorou. Vlastní hrad na vrcholu byl zčásti tesaný do skály, zčásti dřevěný. Dnes jsou na vrcholu, který byl obehnaný dřevěným opevněním, dochovány tesané zbytky dvou místností. Vzhledem k tomu, že se jednalo o typický malý skalní hrad s dřevěnými konstrukcemi a s přihlédnutím k jeho pozdější přestavbě na poustevnu, není dnes možné původní podobu hradu přesněji určit. 

    Pozůstatky staveb na náhorní plošině, vpozadí vykukuje Dlouhý kámen....

    Až v roce 1740 zde s povolením hraběte Františka Adama z Hartig byla zřízena poustevna(doloženo je zde působení dvou poustevníků- postupně), kterou poustevník Jeroným obýval snad až do r.1773. O něm napsala i Karolína Světlá, poustevník Jetoným pro nemravný život, proto byl odejit a poustevna osiřela.


    Kolem skály s někdejším hradem vedou dvě cyklostezky 3050 a 3046… vezměte kolo, vydejte se do těchto končin a nebudete litovat.

    * ---------------------------------------------------------------------------------------

     

    Genmjr. Antonín Sochor byl československý voják, nositel Řádu Bílého lva, nositel řádu Hrdina Sovětského svazu a dalších sedmi řádů a čtrnácti vyznamenání celkem pěti různých států. V noci z 15. - 16. srpna 1950 došlo ve vojenském prostoru Ralsko, u obce Hamr na Jezeře poblíž Stohánku ke srážce vojenské nákladní Tatry 111 se štábním vozem Tudor Vo plk. Sochora. Tatra narazila do osobního vozu z pravé strany, kde na místě spolujezdce seděl právě Antonín Sochor, který byl nárazem těžce zraněn. Utrpěl těžká poranění hlavy, kterým 16. srpna podlehl v nemocnici v Jablonném v P. Jeho smrt dosud obestírají nejasnosti. Mnoho lidí bylo a je přesvědčeno, že nešlo o nehodu, ale o pečlivě naplánovaný atentát. Stal se totiž nepohodlným některým mocným lidem nového režimu, především fanatickému komunistovi Bedřichu Reicinovi.

    Další výlety v okolí

    Zobrazit vše
    vrcholová kniha Ronov

    vrcholová kniha Ronov

    Čedičový vrch se zříceninou hradu Ronov.

    Vranovské skály a Juliina vyhlídka

    Vranovské skály a Juliina vyhlídka

    Sklaní věže na boku kopce Ralska vybízí k prozkoumání a výhledu na Mimoň a okolí.

    Kamenný most, Holany

    Kamenný most, Holany

    Naprosto úžasný kamenný most vypadající jak ze středověku se nachází nedaleko obce Holany.

    Skalní brána u Vojtěchova

    Skalní brána u Vojtěchova

    Jednou z mála známých zajímavostí Kokořínska je skalní brána u Vojtěchova.

    Harasov

    Harasov

    Legendou opředený hrad Harasov stával kdysi na skále nad zdejším rybníkem.