Údolí Skalského potoka se nachází ve východní části Kokořínska, kousek od obce Nosálov. V této vesnici, známé jako památková rezervace lidové architektury, zaparkujeme na návsi. Hned nás uchvátí kouzelné prostředí roubených stavení.
Po jejich prohlídce se vydáme po žluté značce starou mlýnskou cestou vedoucí roklí Čihadly. V dolní části rokle je cesta vysekaná ve skále, na které jsou ještě vidět patrné rýhy od železných obručí kol.
Po chvilce se před námi otevře volný prostor s pískovcovými skalami po stranách. V roce 1873 stála v těchto místech osada o 6 domech. Zůstalo po ní asi 15 vytesaných skalních místností, z nichž některé sloužily jako obydlí, jiné jako chlévy či sklady.
Jeden skalní byt je opatřen mřížemi a má dokonce ještě zamčené dveře. Nad dalším visí cedulka - The Gold Town, založeno 1984, což svědčí o tom, že v této době to asi bylo místo zaslíbené trampům.
O pár metrů dále stojí Suchý mlýn. Nikdy však neplnil funkci mlýnu. Navenek fungoval, na kolo voda tekla, mlýn klapal, ale uvnitř chyběl mlýnský stroj.
K mlýnu se váže pověst o mlynáři a jeho pomocnících, kterými byli loupežníci. Mlynář, jako jejich šéf, se zamiloval do krásné rychtářovy dcery z nedalekých Bezdědic. Proto ji unesli do mlýna a nutili, aby se stala mlynářovou ženou. Ona jim však utekla a pro loupežníky i s mlynářem si přišli muži z její vsi a potrestali je. Mlýn zůstal opuštěný a náhon po čase zasypala sesutá část stráně. A protože voda už více do náhonu netekla, říkalo se tomu místu Suchý mlýn.
Asi 500 metrů po zelené značce je vpravo u cesty vytesaná stará studna. Vedou do ní kamenné schody, ale ty jsou momentálně celé pod vodou. Pro vodu si sem dříve chodili lidé z Vísky, jež neměla vlastní pramen.
Pokračujeme údolím a cestou objevujeme za stromy ukrytý skalní převis. Je uzpůsobený k odpočinku a příležitostnému přespání jak ukazují vystlané lože jemnými větvemi ze zdejších smrků.
To už se blížíme k dalšímu mlýnu. Tento se jmenuje Spálený. Nachází se při cestě v místě, kde Vísecká rokle ústí do údolí. Jsou tu rozpoznatelné pozůstatky bývalého náhonu vytesaného do skály, kterým se hnala voda na mlýn. Ale i další tesané tvary na skalách dokládají, že tu mlýn opravdu stál. Měl patřit kdysi rodu Vítků, nakonec v něm přebývali lupiči, a tak byl na úřední rozkaz mlýn zničen.
Jen kousek odtud je lávka přes potok, kudy si „odskočíme“ na druhou stranu údolí, kde dříve stála trampská osada a ve strži Petrovina se nachází stejnojmenná jeskyně.
Dále po cestě mineme jediné stavení Skalského údolí.
Ještě než dojdeme k silnici vedoucí do Březovice, lze navštívit náznaky bývalého Sellnerova hradiště, takto pojmenované Eduardem Štorchem po Karlu Sellnerovi, který hradiště objevil.
Hradiště může být z doby raného až vrcholového středověku. Jsou zde patrné dva valy a příkop. Hradiště je dlouhé 265 metrů a v nejširším místě měří asi 75 metrů.
Zpět do Nosálova se vracíme po stejné cestě jakou jsme přišli.
