Hruboskalsko l.

Hruboskalsko l.

Kategorie

Hory, skály, kopce

Oblast

Český ráj

Nejbližší město

Turnov

Nadmořská výška

300 m n. m.

Popis

Klasická obast Českého ráje pohledem odspoda

  • Článek
  • Jak cestovat
  • Praktické
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Původně jsem byla skálopevně přesvědčena, že o tak často navštěvovaném krásném  místě sem nebudu psát, už proto, že skoro každý kdo navštíví Český ráj si Hruboskalské skalní město nenechá ujít. Je to jedna z nejnavštěvovanějších místních oblastí, cíl školních i rodinných výletů. Jenže po procházce ze Sedmihorek na Valdštejn jsem změnila názor, bylo to určitě tím, jak mě vtáhly skály do svého klidného světa, kde čas běží po svém, a pak také tím, co vše lze potkat cestou - prostě škoda se nepodělit.

    Hruboskalské skalní město má vlastně dvojí tvář: jednu nastavuje světu, když se na něj koukáte zhora z vyhlídek podél červené tur. "zlaté stezky"; tu druhou si skrývá a tají dole v šeru mezi věžemi. Jste-li tvor postižen fotografováním, vždy se tu pro Vás něco zajímavého najde, jen sem v tom případě vyrazte raději sám, protože rodinní příslušnícci tu ztrácejí s "postiženými" trpělivost.
    Hruboskalské pískovce mají mocnost až 120 metrů a vytváří plošinu s nejvyšší nadmořskou výškou 380 m, která se směrem do údolí Libuňky (k Sedmihorkám) rozpadá a vytváří tak typické skalní město. Desítky skalních věží dosahují z údolní strany až 60(90)m a mají oblé vrcholky. Rokle a soutěsky na okraji vytváří romantická zákoutí.

    Krátká trasa výletu vede z lázní Sedmihorky na nedaleký Valdštejn (cca 5km vzdáleno od Turnova) a drží se modré turistické značky. Do Sedmihorek můžete přijít od zastávky ČD romantickou alejí starých stromů nebo přijet autem a zaparkovat je (za poplatek) na místním parkovišti.

    Sedmihorky jsou lázně krmené vodu ze skal - 16 pramenů hruboskalského skalního města umožnilo v r. 1841 založení lázní. Některé z pramené byly v minulosti propojeny Pramenní cestou. Jak je možné že písek vodu vydá, vám vysvětlý průvodní tabule naučné stezky. Prameny vyvěrají o obvodu skalního města díky specifickým místním podmínkám, kdy horní propustný pískovec leží na nepropustném jílovcovém podloží. Srážkové vody tudíž protečou pískovcem a dole jsou donuceny se rozlévat do stran, v místech puklin a zlomů se pak tlačí ven v podobě pramenů. Několik z nich potkáte cestou, mají svá jména, některé i "náhrobky" a zastavení u nich potěší a občerství.

    Antonínův pramen hlídá dřevěný skřítek z naučné stezky a má pro Vás v ruce připravenu i otázku

    Když jsem sem šla fotit cíleně poprvé, stihla mne uvniř mezi skalními věžemi průtrž mračen. Odněkud se přihnala bouřka a mocně se ohlašoval hromobitím. Našim psům se ozvěna hromů ve skalách tehdy vůbec nelíbila. Po 15 min. řádného děště se pak písková cestička pod našima nohama změnila v potůček a ten neustále sílil i přesto, že jsme byly jen pár metrů pod Janovou vyhlídkou. Skály kolem nás zmizely v mlze, kterou vytvářeli tím, že byly před tím rozehřáté létem. No vcelku neskutečný zážitek, místo bylo najednou jak zakleté ... jen z focení toho moc nebylo.

    Skalák "patří" vlastně horolezcům, protože tady nelést, to by byl hřích. Jenže lezení na pískovci má svá přísná pravidla. Pískovcová skála je vlastně velice křehký útvar. Pouze na povrchu je chráněna pevnějsí vrstvou - skalní kůrou, hned pod ní je však pískovec velice měkký, křehký a náchlný k mechanickému i chemickému poškození. Právě proto se tu neleze zamokra a dodržují se pravidla pro lezení na pískovci. Je to moc hezké, když bloumáte dole mezi věžemi a nad vámi to občas cinkne. Některé skalní kůry (tedy i půdorysy pískovcových skal a stěn) jsou prý snad několik statisíců let staré.

    Jednolivé výrazné skalní věže mají svá jména např. Kapelník, Maják, Sfinga - při pohledu z určité pozice či z vyhlídky Vám to přijde úplně jasné proč (Rusalka, Poupě, Maxipes Fík, Štěně, Adamovo křeslo, Zub, Maska, Strašidlo, Bubák, Panenské vězení a Peklo). A pak se couráte dole v chládku mezi věžema a ze spodu jen těžko odhadujete, kdo je kdo. Vlasně záleží jen na vás kam se podíváte a co uvidíte. Mne pokaždé znovu a znovu fascinují borovice, bojující zde o své právo naživot. Když se propletete pod Kapelníkem a pod Sfingou narazíte na stezce na místo s tajemným názvem:

    Čertova ruka.
    Archeologické výzkumy dokládají, že toto magické místo přitahovalo lidí již dávno. Již od mezolitu (tj. 9-6 stl. př n.l.) se po hruboskalsku potulovali lovci a sběrači, kteří tu měli dostatek úkrytů. Archeolog. nálezy jsou z neolitu, eneolitu, z období lidu polenicových polí, z doby železné, z doby římské i z období stěhování národů, dále i ze středověku. Je možné že se zde "recyklovali" nádoby v době bronzové při technologicko - magických obřadech. Ve 13. století zde stával dřevěný hrádek, o kterém nejsou písemné zmínky, ale o jehož existenci nasvědčují dochované kapsy potřebné pro konstrukci, nádrže a částečně vytesaná světnice ve skále.

    Když se od Čertovy ruky po kovovém schodišti vydrápete na Janovu vyhlídku odmění vás pěkný pohled. Před Vámi budou ležet skalní věže, mezi kterými jste před chvílí procházeli a za nimi se rozkládá krajina završená Kozákovem. Pokud Vás překvapí, že neuvidíte v krajině moc vesnic, vězte, že ty si zalezli do údolíček pro vodu. Z Janovi vyhlídky to už je jen kousek k rozcestníku s červenou tur. značkou, která vás po 500m dovede na občerstvení před hradem Vladštejn.

    Janova vyhlídka opravdu stojí za navštěvu a tichá spočinutí v užasu nad krásou krajiny

    Hrad Valdštejn byl postaven na třech pískovcových skaliskách, navzájem spojených dřevěnými mosty (od r. 1713 kamenné). V r. 1722 byl k hradu přistavěn barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého. Hrad je přístupný samostatně nebo s průvodcem (cca 60 Kč dospělý). Vstupní brána s mostkem jsou lemovány barokními sochami. Pokud se pro jeho prohlídku hradu nerozhodnete, můžete zvenčí obdivat alespoň jeho most s replikami pískovcových soch svatých českých patronů.


    Celá procházka po modré není nijak dlouhá, ale stoupáním po žebřících či kovových schodech rozhodně není vhodná pro kočárky či kola. Slušně vychovaný a ovladatelný pes skoro celou cestu navlono, jen ta kovová děravá schodiště se mu moc nelíbí a u Janovi vyhlídky je lepší se kochat pohledem vdál, až když svého přítele zajistíte uvázáním k některému stromu.
    Parkování je možné na obou koncích trasy v Sedmihorkách či pod Valdštejnem jsou placená hlídaná parkoviště.
    Občerstvení v Sedmihorkách lázních, v Sedmihorkách Na koupátku či občerstevní u hradu Valdštejn. Pokud by vás postihla chuť na vykoupání tak na koupátku v Sedmihorkách to již nějaký čas nejde, budete si muset přišlápnout až do nedalekého kempu.

    orientační mapa výletu

    Další výlety v okolí

    Zobrazit vše
    skalní hrad Kavčiny

    skalní hrad Kavčiny

    Nepatrné pozůstatky skalního hradu se nachází v turisticky oblíbené oblasti Českého ráje.

    Chléviště u Besedic

    Chléviště u Besedic

    Romantické skalní bludiště - Chléviště u Besedic - potěší děti i dospělé skalními skrývačkami i dalekými výhledy.

    hrad Pařez

    hrad Pařez

    Pozůstatky celoročně volně přístupného skalního hradu Pařez se nacházejí na okraji Prachovských skal.

    Zastavení u bílého pole

    Zastavení u bílého pole

    Zastavení v polích odkud je zajímavý výhled na tři dominanty Českého ráje.

    vyhlídka Svatopluka Čecha v Boreckých skalách

    vyhlídka Svatopluka Čecha v Boreckých skalách

    Vyhlídka s nádherným výhledem na hrad Trosky se nachází v Boreckých skalách nedaleko Jičína.